Pane Auere, nejste si sam k smichu?

Ve chvili, kdy jsem si precetl, ze: Omlouvám se panu Suchému za příkrý odsudek, způsobený tím, že dosud jsem právě jeho řadil do vyššího levelu. ... jsem se musel smat. Takze pan Auer ani neumi prelozit slovo "level" do cestiny. Pro nezasvecene, vcetne pana Auera, to slovo znamena uroven.

Co se studie Ondreje Sucheho o Lide Baarove dotyce, ucinil presne to, co dela slusny clovek: predlozil svym ctenarum skutecnosti tak, jak se vyvijely (vcetne srovnani patricnych casti tri ruznych del na totez tema), aniz by jakkoliv snazil ovlivnovat jejich vyvody. Tak to dela kazdy, kdo alespon trochu zna historiografii, a kdo si navic vazi svych ctenaru.

Pokud jde o knihu bratri Suchych o panu Werichovi, snad by se pan Auer mel zamyslet sam nad sebou. Tezko mohu prijmout myslenku, ze zrovna ON vedel vetsinu veci, v knize uvedenych. I kdyby se treba stavel na hlavu, do chvile, nez Ondrej Suchy objevil nektere obrazove zaznamy, melo se za to, ze byly ztraceny.

A takhle bych mohl pokracovat do aleluja.

Re: Pane Auere, nejste si sam k smichu?

Vážený strejdo Pedro,

děkuji za Váš příspěvek. Jste-li pohoršen, že užívám slova level místo slova úroveň, mrzí mne to. Každopádně, je třeba přiznat si, že anglismy již ovládly český pravopis, doporučuji např. srovnání s aktuálními pravidly českého pravopisu. Chápu, že pravidla nejsou vše, každopádně přiznávám, že z mé strany šlo o záměr, pasoval mi tam více level než úroveň. Ohledně vašich názorů na knihu Tři životy..., dovedu si představit, že existují čtenáři, kteří jsou její četbou uspokojeni, nicméně, pokud autor podepsaný pod knihou je oůvodcem pouza cca 5% psaného textu, jenž se povětšinou skládá z holých vět, mám s tím, bohužel, problém. Stran informací o Janu Werichovi, přímo v textu uznávám, že některé věci o něm nevím, proto moc netuším, kam vaše výtka směřuje. Je-li mi nejpřevratnější moment prezentována, která je detailně zpracována na youtube.com, mohu jen konstatovat, že kniha pánů Suchých byla napsána na kšeft, ne kvůli poznání. Autor článku

To já tahle naletěl na Toufara,

ten píše sérii tlustých knih Tajemnou českou krajinou, kde postupuje stejným způsobem jako jste popsal u Suchého. Ovšem on to dovedl do dokonalosti. Napíše třeba, že tam a tam je bývalý zlatý důl. A následuje sáhodlouhá kapitola o zlatě, jeho významu, historie a postup při těžbě, jen o tom konkrétním dole se nedozvíte vůbec nic. A Toufar pokračuje, že v blízkém městečku je stará pekárna - a šup padesát stran receptů na ručním výrobu chleba. Podobně postupuje i jistý Bauer (dělá do české historie). Oba autoři totiž vydávají pět knih ročně, aby se uživili, tak se s tím psaním nemůžou tak piplat. A o Suchém si myslím něco podobného, konečně i o tom Werichovi nevydává první knihu...

Paskvyl?

Paskvil, autore .. paskvil .. ale jinak dobry ;-)